Home V anglické rodině Co v anglické rodině jíme za dobroty?
Co v anglické rodině jíme za dobroty? Tisk
Pondělí, 19 Květen 2008 00:00
Minulý článek o dopravě v Anglii byl spíše takový „pánský“, alespoň podle mě jsou auta a doprava obecně zajímavější pro chlapy. Tak abych to vyrovnal, rozhodl jsem se, že popíšu, co a kdy tu máme k jídlu (to ženy většinou zajímá :-) ) a přidám pár komentářů o průběhu mého běžného dne.

V pracovní dny vstávám něco málo před 7h. Kolem 7:15h míváme snídani. Já si dávám každý den v Anglii populární „porridge“ (čti „poridž“), který je z vloček a mléka a jí se teplý z misky. Trošičku připomíná naší krupicovou kaši, ale rozhodně se nejí tak sladký. Příchuť si můžeš ovšem dotvořit, jak chceš. Já si obvykle přidávám jen cukr (a protože chci zhubnout, tak jen umělý cukr, neboli umělé sladidlo), občas cukr nahradím medem.

Každý den „poridž“ připravuje Tony (otec). Někdy ho vaří, někdy jen ohřívá (to když zbyl z minulého dne). Děti si dávají občas také „poridž“, ale poslední dobou spíše preferují cereálie s mlékem. Mléko je totiž v mé dočasné rodině populární, nejen u dětí. V kuchyni máme velkou spoustu cereálií, ale já naopak moc nemusím klasické studené mléko, tak jsem rád za „poridž“. :-)


Po tzv. „miskovém jídle“ se většinou jí ještě chleba s něčím. Na výběr je vždy z tmavého a světlého chleba. Já samozřejmě volím tmavý chléb. Všichni v rodině si chleba ráno opékají v toustovači, až na mě. Ani nevím proč, v ČR jsem si také občas toustoval chleba, ale tady to nedělám. Možná jsem po ránu na to líný, nebo mi prostě chutná chleba normální. Nevím.

Téměř každý den jím ke snídani chleba s máslem a šunku (buď standardní, nebo krůtí, většinou máme v lednici obě), někdy si na máslo (mezi máslo a šunku) mažu ještě domácí zavařovanou zeleninovou pomazánku - říkáme jí "chutney". Jde o rajčatovo-paprikovou pomazánku, kterou máme od Tonyho maminky. Často ke snídani ještě zakusuji nějaký tvrdý sýr. Máme na tvrdý sýr speciální ruční krájítko (vypadá podobně jako normální nůž), kterým se sýr nádherně porcuje na tenké plátky.

Snídaně je formou takového „švédského stolu“. Všechno se nahází na stůl, který máme docela velký, a bereš si cokoliv, na co máš chuť. To mi dost vyhovuje. :-)

U poledního jídla jsem většinou sám. K obědu si obvykle dávám dva krajíce chleba. Někdy se šunkou, někdy se sýrem nebo třeba paštikou (kupujeme občas krájenou paštiku). Vždy si ale k obědu dávám dost zeleniny – rajčata, okurku, salát, atd.

Odpoledne občas posvačím jogurt s ovocem (kombinuji jahody, maliny, banány) nebo si dám jen ovoce (jablko, hrušku, pomeranč, hroznové víno) a nebo si nedám nic. ;-) No a celý den tak průběžně uzobávám hroznové víno. Máme ho v kuchyni v dobře dostupné větší misce, a tak mě neustále láká. A snad to není moc nezdravé lákadlo.

Každý den, včetně víkendu, jíme alespoň jedno teplé jídlo. Téměř vždy se vaří teplé jídlo jako večeře, kterou jíme obvykle v 18h. Mabel moc ráda vaří. Dokonce odebírá spoustu kvalitních (a celkem drahých) barevných časopisů s recepty a radami do kuchyně. Občas do těchto časopisů nakouknu, ale jen na chvilku. To není moc čtení pro mě, raději si vezmu „The Times“ (klasické noviny, trochu připomínají Mladou frontu nebo Lidovky, možná jsou ale více ekonomicko-politické), které pravidelně kupujeme, a které proto taky téměř denně čtu.

V Anglii je zvykem si po jídle dát zákusek – říká se mu „puding“ – ale v podstatě to žádný puding není, tak jak jsme zvyklí. Jde například o ovoce, jogurt, sušenku, atd. Já se snažím toto „dojídání se“ neprovozovat, ale děti si opravdu téměř po každém jídle ještě něco dávají. Já jsem za poslední týden neodolal jen 1x, konkrétně když bylo venku celý den vážně teplo a děti po jídle vytáhly zmrzlinu a začaly si k ní krájet čerstvé jahody a maliny. To nešlo odolat, tak to jsem si dal také. :-)

Pro zajímavost uvádím některá teplá jídla, které jsme měli za posledních několik dní:
  • kuřecí maso, brambory, brokolice, mrkev, cibule, asparágus (to je tady taková specialita, někdy vám třeba o tom povím více)
  • pečený losos, rýže, brokolice, hrášek
  • kuskus s klobásou, paprikou, pečeným sýrem, mrkví, rajčaty, okurkou, cibulí a další zeleninou; (Pozn.: To bylo zatím první a poslední jídlo, které mi tu moc nechutnalo. Byl to nejspíš stejný kuskus, který se dělá v ČR, takže já asi kuskus moc rád nemám.)
  • vepřové maso s fazolemi, nové brambory vařené ve slupce, vařená mrkev, vařená brokolice
  • klobásy pečené na cibuli, šťouchané brambory, hrášek
  • fish & chips (neboli: ryba a hranolky) – jednou se stalo, že přišla návštěva, tak se nestihlo uvařit, proto jsme volali do nedalekého fast-foodu, kde jsme si fish & chips objednali, zajeli pro jídlo autem a snědli ho doma
  • jehněčí maso (novozélandské, to je prý nejlepší, protože ty jehňata běhají po pěkném a čistém Novém Zélandě, tak mají nejlepší maso), vařená brokolice, pečené brambory, které byly pečené společně s kukuřicí, mrkví a žampiony
  • doma připravovaná pizza (velkou část jsem připravoval já, a to včetně válení těsta, aby bylo hezky tenké; mají tu rádi pěkně tenkou pizzu, ostatně stejně jako já), pizza byla se šunkou, mozzarelou, standardním sýrem, paprikou, ananasem, ančovičkami (myslím, že byla fakt povedená, moc mi chutnala)


O víkend je téměř vše stejně jako ve všední den. Snídaně je samozřejmě o trochu později než v 7h, ale podobnou formou. Někdy je teplé jídlo jako oběd, ale častěji jako večeře (to je pro Angličany typické). Já jsem ale často na oběd mimo, protože o víkendy někde výletuji.

Ukončil bych tento článek tím, že anglická kuchyně není až tolik odlišná. Jediné na co bych upozornil, tak jíme méně těstoviny (máme je jen 1x-2x za dva týdny) a naopak máme častěji brambory. Ale toto asi nebude celo-anglickým jevem, ale spíše zvyklostmi a preferencemi mé dočasné rodiny. Celkově tu jím hodně podobná jídla jako v Čechách.

Pokud zrovna jíte, tak dobrou chuť! :-)

PS. K tomuto tématu se hodí poznámka, kterou mi nedávno říkala Mabel. Angličani mají nejradši na kuřeti prsíčka, protože tam nejsou žádné kosti. A protože tu jsou prsíčka nejoblíbenější, tak jsou i nejdražší. Naopak tu moc nemusí křidýlka. A Mabel vyprávěla, že když byli na dovolené někde v Evropě u známých (teď přesně nevím kde), tak tam byla nejpopulárnější zase právě křídla, která samozřejmě proto byla nejdražší. Přijde mi to komický.

PS2. V Anglii se jiným způsobem konzumují brambůrky (chipsy). Jsou tu populární malá balení brambůrků – asi poloviční nebo třetinové ve srovnání s brambůrky v ČR. Oni si je občas dávají jako odpolední svačinu nebo jako doplněk jídla, například je přikusují k toustu. Dokonce se tu brambůrky hodně prodávají v občerstvovacích automatech na vlakových nádražích nebo ve školách. Prodávají se brambůrky také v samoobslužných restauracích (něco na styl ČR restaurací v Ikea nebo v Globusu), hned vedle salátů a sendvičů. Po tomto výčtu je asi jasné, že jedí brambůrky více, než my v ČR. Moje dočasná rodina jí brambůrky ale celkem rozumně, jen 1x až 2x v týdnu.

Líbilo se? Záložkuj :) ... poslat na vybrali.sme.sk