Po delší době jsem podnikl nějaký zábavnější výlet. Výjimečně jsem navíc nemusel nic organizovat, ale užil si pozvání od dvou mých kamarádek. Protože poslední týdny v Anglii není vůbec hezké počasí - jen déšť a studený vítr - tak varianty jako cyklovýlet neměly šanci a já skončil u moře v městečku Hunstanton, kde je atrakce s názvem Sea Life. Podle názvu je asi jasné, že tam na nás čekala zvířátka jako tučňáci (mimochodem, nejlépe oblékané zvíře - stále je v obleku ;) ), lachtani nebo žraloci.

Zvětšit mapu

Cesta z Cambridge byla snadná - pohodových 40 minut vlakem do King's Lynn, a pak 40 minut autobusem (navíc vlaky i autobusy jezdili s frekvencí 20 minut). Brzy a v plné síle jsme proto dorazili na místo, kde nás přivítal obrovský vítr, jaký jsem v ČR v životě nezažil. Bylo opravdu náročné pohybovat se při takovém větru. Pokud vám něco uletělo (např. čepice), tak jste se s ní mohli téměř určitě rozloučit.

Prostor, kde se nachází Sea Life, jsme našli snadno. Před návštěvou jsme se ještě pro jistotu posilnili kávou a typickými anglickými jídly:

Návštěvu moc popisovat nebudu, podívejte se raději na video pod článkem. Bylo to takové odpočinkové a celkově jsem byl určitě spokojený.

Zajímavá byla cesta zpět autobusem. Jeli jsme velmi starým Double decker-em (dvoupatrovým autobusem). Nevadilo mi, že byl hodně zrezlý a v případě nějaké nehody by se jistě rozpadl. Spíš mě znepokojoval řidič, který si například na první autobusové zastávce všiml, že jeden z cestujících je potetovaný. Tak k němu přišel a zeptal se ho, jestli si může jeho tetování prohlídnout. Na oplátku mu začal ukazovat své potetované tělo a pochlubil se 1 den starým tetováním přes celé lýtko (noha byla ještě oteklá a lehce zakrvácená). Podle jeho pravděpodobně divokého života taky vypadala celá cesta - takže jsme na sedačkách pěkně tancovali.

Naopak cesta vlakem byla totálně relaxační. Nakoupili jsme sendviče, vodu, sušenky a brambůrky a celou cestu se "cpali" a lehce podřimovali. Opravdu se nám nechtělo vystupovat z vyhřátého vlaku do deštivé, do tmy ponořené vlakové zastávky v Cambridge.

Abychom úspěšně zakončili poklidný den, tak jsme zašli na tři švédská hrušková piva Kopparberg. Přiznám se, že jsem si na nich celkem pochutnal.