| Po třech týdnech: Zamiloval jsem se do kola, ale bojím se kraviček (FOTO!) |
|
| Neděle, 27 Duben 2008 00:00 |
Už jsem v Anglii třetí týden, fakt mi to rychle utíká. Stále cítím, jak se má angličtina hezky zlepšuje. V první fázi jsem jim začal stále lépe rozumět a teď se snažím nějak zlepšovat můj slovní projev. Je to ale někdy velká dřina. :-))Mabel (matka) už se nám vrátila z nemocnice. Nakonec tam byla pět dní. Stále je zatím dost unavená, zápal plic není asi úplně jednoduchá nemoc, ale už vypadá docela v pohodě. V týdnu už by možná pomalu začne pracovat, ale to se teprve uvidí. Taky už jsem se naučil, přesněji okolnosti mě donutily naučit se, :-) péct chleba v domácí pekárničce. Je to hrozně jednoduché. Postupuje se pěkně podle návodu. V přesně popsaném pořadí naházíš do pekáčku ingredience a vložíš do pekárny. Pokud chceš, tak načasuješ odložený start (třeba, aby byl chlebík ráno teplý a připravený ke snídani) a je to! My navíc máme všechny ingredience pohromadě v jedné ošatce včetně odměrky na mouku a takové maličké váhy na některé přísady. Takže je pak příprava super-rychlá. No a hlavně, ten chleba je vážně dobrý!
V sobotu jsem si vzal kolo a jel jsem na výlet. Nejprve mi Tony (otec) nabízel jeho kolo. Šlo o hezky opečovávaného „anglického“ Favorita. Ukazoval mi, jak ho má pěkně seřízeného – brzdy vážně pěkně brzdily, přehazovačka fungovala, atd. Při bližším pohledu mi ale bylo jasné, že jde o kolo, které má od jeho středoškolských let. :-)) Upřímně, fakt jsem toto kolo vůbec nechtěl. ;-) Bylo krásné počasí, v sobotu je navíc na silnících slabší provoz, a tak byl výlet opravdu skvělý. Je zde hodně stezek pro cyklisty, které jsou pěkně značené na mapě. Je tu ale ještě mnohem více stezek pro chodce. Jsou úplně všude a jsou taky moc pěkně značené. Některé pěší stezky jsem využil, i když jsem byl cyklista. Hlavně na cestě zpět, to jsem byl už dost unavený, tak jsem lovil ty nejkratší trasy. Mimochodem, tady je spousta krav a koní volně na loukách. Je to v ČR takové smutné dědictví z komunismu, ty všechny kravíny a podobné budovy, kde je nashromážděno spousta zvířat v jednom malém prostoru. Tady je všechno mnohem více „bio“. Po cestě jsem se setkal se spoustou velmi milých a ochotných lidí. Příjemně mě často „kolem-cestující“ zdravili, párkrát jsme si vzájemně pomohli s jinými cyklisty přenést kola přes ohrady kravských výběhů. Když jsem vytáhl mapu, tak hned „kolem-cestující“ zastavovali a chtěli mi poradit. Opravdu moc zajímavý výlet. Teď je období, kdy se rodí zajíčci. Já po cestě viděl snad na 20-ti různých místech běhat malé ušáky. Fakt maličké, mohli být velcí asi jako morče. Byli opravdu roztomilí. Tak si říkám, že jsem se v ČR s malými zajičky nikdy takhle často nesetkal, tak jestli se jim tu zajíci trochu nepřemnožili. Nevím, zkusím se zeptat. Celkem jsem najel přibližně dvacet kilometrů, a tak jsem se po cestě cítil příjemně unavený. Navíc mi po návratu Tony nabídl anglické pivko, které jsem do sebe s chutí „kopnul“. Byla to dvanáctka a opravdu příjemně hořká. Musím říct, že mi hodně chutnala (ale možná to bylo hlavně tím, jak jsem byl utahaný). Dnes (neděle) mě všechno bolí (hlavně zadek :-) ). Nemám zkrátka natrénováno, no. Já vím. Ale snad se to zlepší. Příští týden chci zase někam vyrazit na kole. |


Už jsem v Anglii třetí týden, fakt mi to rychle utíká. Stále cítím, jak se má angličtina hezky zlepšuje. V první fázi jsem jim začal stále lépe rozumět a teď se snažím nějak zlepšovat můj slovní projev. Je to ale někdy velká dřina. :-))