Rád bych popsal můj výlet do Londýna z minulé soboty, kdy jsem vyrazil do hlavního města Anglie sám. Měl jsem tak možnost otestovat své orientační schopnosti a zkusit, jestli se neztratím. A vzhledem k tomu, že právě píšu tento článek, tak jsem se neztratil. :) Naopak viděl jsem další pěkná a známá místa a zažil jsem v Hyde Parku nebo v China-townu moc zajímavé situace.

Vzhledem k tomu, že jsem neměl žádný doprovod, tak jsem nemohl celou cestu klábosit (jako obvykle, jak je mým zvykem), a proto jsem stihl procestovat celkem velkou část Londýna. Londýn je vážně zajímavé město, trochu velké (myslím, že má 15 miliónů obyvatel) a doopravdy multi-kulturní. Nedá se to moc srovnávat s Prahou, v Londýně například na ulici slyšíš všechny jazyky světa. Angličtina je tam jen jeden z mnoha jazyků.

Za celý den jsem viděl hodně pěkných míst. Mimo jiné také velmi známý Hyde Park – to je ten světově známý "hajd park", na který si v Praze hraje "Palackého náměstí". A mohu potvrdit, že historky o Hyde Parku jsou pravdivé, když popisují výskyt spousty „exotů“ (nemyšleno ve zlém), kteří na improvizovaných pódiích vykřikují své názory (improvizovaným pódiem byly například štafle, plot nebo různé krabice). Dozvěděl jsem proto například, jak je důležité věřit v Boha nebo jak některé africké státy jsou omezovány americkou vládou.

Hyde park je vážně rozlehlý, a protože bylo v době mé návštěvy hezké počasí, tak byl plný lidí všeho věku a všech národností, kteří jen tak posedávali na trávníku, svačili nebo si třeba s dětmi hráli různé hry.

Zvláštní zážitek se mi stal v jedné části Hyde Parku s veverkami. Pro Angličana nejde asi o nic zvláštního, už jsem zmiňoval, že v Anglii žije mnohem více veverek než v ČR, ale já se s ničím podobným nikdy nesetkal a hlavně, nikdy by mě nenapadlo, že je to možné!

V tomto velmi známém parku jsou totiž veverky hodně vlezlé a drzé. Prohlížel a fotil jsem si veverky, které byly cca 2 metry ode mě. Kolemjdoucí mladý pár si toho všiml a nabídl mi několik arašídů, abych s nimi zkusil veverky nakrmit. Tak jsem si mohl osobně vyzkoušet, jak jsou veverky v Hyde Parku neskutečně odvážné a až dotěrné. ;) Ony se totiž nechají krmit z ruky, a arašídy jí pěkně na zadních a pár centimetrů před tebou. Můžeš si je dokonce pohladit, panáčkují, fakt děsná sranda. Teda do té chvíle, než jsem začal mít pocit, že krmení z ruky jim nestačí, že na mě každou chvílí skočí a vezmou si vše najednou (nebo alespoň zkontrolují, kolik arašídů ještě mám). Vážně to tak vypadalo, přišlo mi, že už se každou chvilkou chystají ke skoku. Až jsem z nich měl trochu strach. Příště tento zážitek určitě natočím na video, stojí za to. A hlavně, do Hyde Parku už jdu jedině s arašídy v kapse. :)

Na závěr výletu jsem navštívil v Londýně také China-town (čínskou čtvť) - fakt velký kus města, kde jsou jen čínské restaurace, čínské obchody a spousta Číňanů. A protože jsem měl hlad a mám rád čísnké jídlo, tak jsem vyzkoušel v China-townu jednu čínskou restauraci. Ani mě nenapadlo, jak se to vše může zkomplikovat.

V China-townu jsou čínské restaurace určené hlavně Číňanům. Nápisy jsou sice také v Angličtině, ale do restaurací chodí především „čajnís“. To jsem si ale uvědomil, až když jsem seděl u stolu. Měl jsem pořádný hlad a jen tak něčeho se neleknu, tak jsem si objednal kachnu s rýží a pivo.

Číšníci mi přinesli talíř s kouskem kachny, kterou přede-mnou hezky naporcovali. Dále jsem dostal misku s rýží, misku s omáčkou, talíř se zeleninou a nějakou ošatku, v které bylo cosi bílého. A mezi mé ruce položili malý talířek.

Na stole byly k dispozici jen čínské hůlky. Jíst hůlkami umím a nevadí mi to. Naopak, někdy je mám raději než normální příbor. Ale byl jsem trochu zmatený, jak mám postupovat při jídle. Vzal jsem to hezky česky, takže maso s omáčkou a zeleninou a k tomu rýži. Během jídla se ale na mě číšníci trochu divně dívali a pomalu mi bylo jasné, že něco nedělám dobře. Podle hesla "náš zákazník, náš pán" jsem si ale řekl, že dobře je to, co mi vyhovuje. A oni nevypadali, že by mi cokoliv negativního řekli. Jen se stále tak divně dívali. :-)

Až v mém dočasné domově jsem se dozvěděl proč. Když jsme se o mé večeři v čínské restauraci bavili, tak jsem se dozvěděl, že v ošatce bylo těsto, ke kterému právě patřila zelenina i omáčka. Zelenina a omáčka se tam zamíchají a vznikne z toho velmi populární závitek. Spousta lidí má právě tento závitek na celém jídle nejradši. O toto potěšení jsem sice přišel, ale já si našel svůj způsob. A co je hlavní, krásně jsem se najedl. A že jsem byl Číňanům možná pro smích? To mě vážně netrápí.

Před odchodem z restaurace jsem si ještě krátce popovídal s jedním číšníkem. Uhádl, že nejsem Angličan (moc těžké to nebylo ;-) ), a tak se ptal takové ty zdvořilostní frázičky – odkud jsem, co tu dělám, jak se mi tu líbí, atd. Byl ale milý a vypadalo, že ho to zajímá (nebo to dobře předstíral). Takže ačkoliv jsem se trošičku při (a hlavně po) návštěvě čínské restaurace styděl, tak jsem si to užil a asi tam někdy zase zajdu a zkusím. Musím přeci zjistit, jak chutná ten závitek. :)

Líbilo se? Záložkuj :) ...