Poměrně rychle po návratu z Anglie jsem musel nastartovat svůj dřívější "rádoby-seriózní" život. Vzhledem k tomu, že jsem ve středu večer přiletěl a ve čtvrtek ráno musel být na druhém konci Prahy a vypadat důležitě, tak se asi opět neflákám. V článku je malý návod na to, jak se připravit na podobnou schůzku.

...toto počasí mě vítalo po příjezdu do ČR, na okraji Prahy. Naprostá většina Angličanů si může nechat jen zdát, že by se ráno do něčeho podobného probudili, ale to asi všichni víte.

Obsah tohoto článku je jasný - popis mých posledních hodin v Anglii. Po 8-mi měsících končí můj anglický život a už je ze mě zase kluk z Čech. Nebudu zatím bilancovat, třeba se k tomu dostanu někdy později. Už teď ale můžu napsat, že to byly moc zajímavé měsíce, dost mě bavily a taky hodně ovlivnily.

Nechtěl jsem o tom původně psát a jako obvykle jsem chtěl dělat hrdinu. Ale už mě to tak vytáčí, tak se zmíním a třeba se to zlepší. Jde o to, že už dva týdny mě strašně bolí levé koleno. Je normální, že občas člověka něco bolí, ale toto je vážně moc. Občas mě bolest téměř povalí na zem.

Moc se mi líbí, že se v anglických hospodách nekouří. Když to přeženu, tak jako nekuřák si najednou v hospodách připadám svobodný. A nejsem sám. Pokud se bavím se svými kamarády kuřáky (ať už Čechy nebo cizinci), tak oni si tento zákaz překvapivě taky chválí. Zde několik důvodů, které uvádí a s kterými naprosto souhlasím.

Někde jsem nedávno četl, že vše má svůj začátek, ale i konec. To je pravda. Včera například skončil můj druhý a poslední kurz AJ v Cambridge a musím říct, že to byl pro mě trochu smutný konec - kurz mi bude chybět. Celkově můj part-time kurz probíhal ve velmi příjemné náladě. Učitel byl prima, moc mě baví kamarádit se s cizinci a mile mě překvapil taky report (hodnocení), který jsem v poslední den kurzu dostal.

Občas se mě někdo zeptá, jak jsem na tom v Anglii se penězi, jestli se finančně vyplatí jet do anglické rodiny, atd. Obecně odpovím: "Nevyplatí. Alespoň z mého pohledu." Pokud si chcete jet vydělat peníze do zahraničí, tak do anglické rodiny nejezděte. Jenže já do Anglie kvůli penězům nejel.

Poslední dobou nějak nesleduji, jak je to s příjmy na tomto webu. V podstatě jde pro mě o hodně okrajovou záležitost. Výdělek z tohoto webu nikdy nemůže být významný a ani to není mým cílem. Jsem rád, když se pokryjí náklady na provoz (hosting, doména, atd.). Nedávno mi přišlo potvrzení obdržené o platbě z Backlinks.com a uvedená částka za měsíc listopad mě mile překvapila. Tak jsem se podíval i na další čísla.

Moc rád jsem na nějakou dobu opustil totálně nudnou krajinu kolem Cambridge, kde z jízdy po rovině vás rozptýlí maximálně most přes řeku nebo přes koleje. Plánoval jsem původně různé varianty pro výlet, ale i s ohledem na to, že už jsem v Anglii utratil poměrně dost peněz, tak jsem vyrazil na prodloužený víkend do několik stovek kilometrů vzdáleného národního parku Snowdonia ve Walesu.

Chtěl bych napsat své zážitky s jízdou v městských a příměstských autobusech v Anglii. Nejde totiž o nějak obyčejný zážitek. Poměrně rychle lze totiž narazit na několik odlišností, které při čtení článku mohou působit komicky, ale v reálném životě vytvářejí určité problémy.

Je to zvláštní téma. Nevěděl jsem, jestli o tom psát, ale třeba tato slova někomu pomůžou, tak proč to nenapsat. Velkým pozitivem mého pobytu v Anglii je nabourání předchozího lehce stereotypního a "busy" života v ČR. Po příletu do Anglie jsem měl najednou čas o dostatek energie věnovat se tomu, co jsem odkládal nebo přehlížel.