Málem bych zapomněl na jeden z fenoménů krajin Českých. V Anglii jsem si ničeho podobného nevšiml, tak mám toto spojené opravdu jen s ČR. Konkrétně jde o důchodce v MHD a jejich prapodivné chování, nad kterým někdy zůstává rozum stát. Občas mě takhle po ráno dokáže kvůli důchodcům popadnout drobný záchvat smíchu.

Například včera jsem jel jako obvykle svých 7 minut do práce autobusem. V tom vidím, že hned po zavření dveří na zastávce si typický český děda-důchodce začíná prodírat cestu autobusem.

Následující dlouhé 4 minuty cesty jsem proto mohl sledovat humoresku s pracovním názvem „Děda v bouři“. Autobus zrovna zdolával dlažební kostky a ostré zatáčky nedaleko Olšanského náměstí a děda se proto klimbal ze strany na stranu.

Nakonec svou krátkou a náročnou cestu relativně ve zdraví přežil a došel ke svému cíly - ke dveřím. Aby ale byl „jó borec“, tak ještě při plné rychlosti autobusu sestoupil ony 2 velké schody a nalepil se přímo na dveře, kde strávil následující cca 2 minuty jízdy. Do jeho "cílové zastávky" totiž samozřejmě zbývalo ještě dost času.

Radši jsem si nepředstavoval, co by se stalo, kdyby se dveře otevřely - šlo o poměrně starý autobus a tam člověk musí počítat se vším. Naštěstí vše dobře dopadlo a nemusel jsem se dívat na rozmázlého důchodce na chodníku.

Děda si splnil svůj sen - vystoupil z autobusu PRVNÍ, měl úsměv na tváři a byl KING!